Šumava : život na hranici / Erika Zemanová
Material type: TextLanguage: čeština Analytics: Show analyticsPublisher: [Líbeznice] : Víkend, 2022Description: 149 stran : ilustrace, portréty ; 21 cmContent type: text Media type: bez média Carrier type: svazekISBN: 9788074333538Other title: Život na hraniciSubject(s): Zemanová, Erika, 1940- | 20.-21. století | 20. století | regionální autorky -- 20.-21. století -- Česko | každodenní život -- 20. století -- Česko | zatopená území -- Česko | Šumava (pohoří : oblast) -- dějiny -- 20. století | Dolní Vltavice (Černá v Pošumaví, Česko) -- dějiny -- 20. století | Lipno, přehradní nádrž (Česko) | Šumava | Pošumaví | historieGenre/Form: autobiografické vzpomínky Summary: Knihu jsem napsala proto, abych všem milovníkům Šumavy a svým dětem a vnukům, ukázala, jak vypadala Šumava před a po válce a jak byla přetvořena, když se budovala Lipenská přehrada. Chtěla bych vás pozvat do míst mého dětství a dospívání, kde jsem byla svědkem zániku celých vysídlených vesnic. V Dolní Vltavici, osídlené jen zčásti, žili obyčejní lidé, slavily se svatby, narozené děti byly křtěny v kostele. Čas mnohé vymazal z paměti, ale dodnes si vybavuji, jak tísnivě na mě působilo, když jsem procházela osadou z jednoho konce na druhý, kolem prázdných nádherných domů, z nichž byl obydlen jen každý sedmý. Navzdory tomu jsem tady prožila šťastné dětství, dospívání i první lásku. Později, i když se neodvratně schylovalo k zatopení obce, stále jsem zde měla svá zamilovaná místa, kam jsem chodila na procházky i na první rande. Nemohu zapomenout na cestu samotou k Radslavi, ke Stinyho kapličce. Jsem ráda, že až sem voda z Lipna nedosahuje, protože každá návštěva těchto míst mi připomíná krásné a nezapomenutelnéItem type | Current library | Collection | Call number | Status | Date due | Barcode |
---|---|---|---|---|---|---|
Knihy | Oddělení pro dospělé Studovna - Šumava | naučná pro dospělé | ŠU 943.7 (Browse shelf(Opens below)) | Checked out | 20.11.2024 | 316100305415 |
Knihu jsem napsala proto, abych všem milovníkům Šumavy a svým dětem a vnukům, ukázala, jak vypadala Šumava před a po válce a jak byla přetvořena, když se budovala Lipenská přehrada. Chtěla bych vás pozvat do míst mého dětství a dospívání, kde jsem byla svědkem zániku celých vysídlených vesnic. V Dolní Vltavici, osídlené jen zčásti, žili obyčejní lidé, slavily se svatby, narozené děti byly křtěny v kostele. Čas mnohé vymazal z paměti, ale dodnes si vybavuji, jak tísnivě na mě působilo, když jsem procházela osadou z jednoho konce na druhý, kolem prázdných nádherných domů, z nichž byl obydlen jen každý sedmý. Navzdory tomu jsem tady prožila šťastné dětství, dospívání i první lásku. Později, i když se neodvratně schylovalo k zatopení obce, stále jsem zde měla svá zamilovaná místa, kam jsem chodila na procházky i na první rande. Nemohu zapomenout na cestu samotou k Radslavi, ke Stinyho kapličce. Jsem ráda, že až sem voda z Lipna nedosahuje, protože každá návštěva těchto míst mi připomíná krásné a nezapomenutelné
There are no comments on this title.